Co to je láska?

Pojďte si popovídat o životě a lásce... Svěřené trápení - půl trápení. :-)

Re: Co to je láska?

Příspěvekod sibila v 20. červen 2008, 15:21

Ahoj Zdeni :rosa14: :rosa14:
Já už jsem tu dlouho nebyla na fóru,ale nedalo mi to abych se neozvala na tvůj světa bol.Já vidím tvůj problém v tomhle:
Srdce_586537754_22.gif
Srdce_586537754_22.gif (38.3 KiB) Zobrazeno 8358 krát
Máš zamknuté srdíčko,novým vztahům,prostě minulé zklamání ti odebralo veškerou odvahu začít nový vztah.Myslím si,ale že je to velká škoda.Život nám utíká mezi prsty(a vím o čem mluvím)a za čas se otočíš za sebe a co tam uvidíš-jedno nepovedené manželství a prázdnotu.Není to lehké zapomenout,ale snažit se aspoň otupit hroty,aby to tolik nebolelo.Věř lidem-každý není zlý-jsou lidi všelijací-kamarádi,přátele(trochu víc jak kamarád),ale i takoví co se tváří jak kamarádí,nebo přátele a přitom tě podrazí.Ale o tom je život a je třeba se mu postavit čelem-myslím že nechceš zbytek života prožít jen s nepěknýma vzpomínkami,ale chceš mít vedle sebe člověka,kterému popřeješ dobré ráno když se probudíš a o kterého se budeš moci opřít když život přinese trable.Proto se neboj nového vztahu a věř,že podruhé se nezklameš a budeš šťastná-UŽ MÁŠ TAKÉ NA ŠTĚSTÍ NÁROK.Ale musíš sama chtít a otevřít své srdíčko.přeji ti hodně-hodně štěstíčka a sluníčka do dalších dnů.....Sibila
Uživatelský avatar
sibila
 
Příspěvky: 268
Registrován: 09. červenec 2007, 16:49

Advertising program
Reklama
 

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Sedmikráska v 20. červen 2008, 15:01

Hezké odpoledne Zdeni a všem ostatním také :-)

moc ráda bych ti nějak pomohla......Jestli jsem to pochopila dobře, jsi smutná, že jsi stále sama, bez partnera.
Víš, já jenom nechápu, proč jsi tolik let vydržela s chlapem, který si tě nevážil a neustále podváděl? Asi je to všechno těžší, když jsou děti.....nevím, jsem relativně mladá, bezdětná.....nedokážu to posoudit.
Snaž se teď dělat věci, na které jsi během manželství neměla čas, chuť, náladu nebo možnosti. Nevím, jestli bydlíš na vesnici nebo ve městě a jaké jsou tvé finanční možnosti.....zkus třeba nějaké jazykové kurzy, další vzdělávání, cvičení......nebo si pořiď nějaké zvířátko. Důležité je dělat, co tě baví a nemyslet stále na hledání partnera. Ale to je hrozně těžký, to moc dobře znám.
Po rozvodu jsem byla taky na dně, bylo mi, jako by mi někdo umřel.Každý den jsem brečela, nic mě nebavilo, plácala jsem jen tak doma od ničeho k ničemu, nebavila mě televize, čtení, sport, prostě nic.
A nejhorší bylo, že jsem měla pocit, že mi ujíždí vlak: všechny kamarádky byly zrovna v té době těhotné nebo už měly miminka a já NIC. Já musela začít znova od začátku.Z nejhoršího mi pomohl jeden kamarád z dětství, který se z ničehonic objevil v mém životě, začali jsme chodit na výlety, do kina, na večeře. Já byla donucená se o víkendu načančat a vyrazit mezi lidi. Bylo to fajn, bylo to krásný, trošku se mi zvedlo sebevědomý.....ale stejně, doma jsem v noci brečela, že jsem sama a proč tenhle kamarád nemůže být moje nová láska. Nějak intuitivně jsem věděla, že on zůstane jen kamarádem, nic víc a o to víc jsem brečela.
No abych to shrnula: během toho necelého roku, co jsem byla sama, jsem se věnovala víc sobě, ale v koutku duše jsem stále všude hledala toho pravého a čekala KDY a KDE ho potkám. A on stále nikde. A ve chvíli, kdy mi hlavou proběhla myšlenka, že se mám vcelku dobře (akorát že jsem splácela hypotéku, tak jsem si nemohla moc vyskakovat, ráda bych vyrazila někam na dovču nebo si zaplatila jazykový kurz, ale to bohužel nešlo), že budu pravidelně jezdit na víkendy ke kamarádce a užívat si její malé holčičky a zrovna v ten čas jsem si pořídila pejska, tak v této době jsem HO potkala :-)

Iwanka ti radí dobře, přijmi svojí minulost, pouč se z ní a věř v novou a šťastnou lásku. Někdo ji potká hned, někdo dýl.....ale musíš věřit :-) a musíš taky věřit sama sobě.

Mě trvalo 2,5 roku, než jsem manželství ukončila. Ztráta času, ale musela jsem si tím projít, protrpět to, abych teď pochopila spoustu věcí.

No nevím, jestli jsem ti nějak pomohla.....ale sama vidíš, že nejsi na světě sama, kdo nemá nebo neměl partnera. Chce to jen změnit myšlení, dívat se na svět vesele, optimisticky, nekabonit se a užívat si každé chvilky. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem byla nějakou dobu sama, bez partnera, že jsem si mohla dělat, co chci a kdy chci. Nemusela jsem se nikomu zpovídat, kde a s kým jsem byla.

Držím ti palečky, aby jsi našla sama sebe a brzy i novou lásku:-)

Hezký víkend plný dobré nálady a sluníčka :-)
Sedmikráska
 
Příspěvky: 24
Registrován: 16. červen 2008, 11:02

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Bosorka v 19. červen 2008, 15:17

Ahojky lidičkové,mám nějaké problémy co se týká života.Už delší dobu se pokouším napsat do tohohle fóra,jestli by jste mi neporadili,jako nezávislí,ale to by bylo na dlouhé povídání.Včera se něco událo a já byla tak rozzuřená,až jsem se klepala a pak jsem si řekla,ten člověk za to nestojí,abych tady byla naštvaná,ale co naplat zkazilo mi to celý den.Zdá se mi,že se točím nějak v kruhu a vždy když to míním dobře tak konec,hodí mě to zase zpátky na začátek a opět jedem dál.Snažím se v cítit i do druhé osoby,která má se mnou problémy a nevidím to špatně.Manžel prozatím stojí za mnou,ale znáte to,taky ho to štve.Jinak ohledně tématu duchů mohu taky toho hodně napsat,mám s nimi své zkušenosti.Nevím jestli to ja na email osobní Iwanko nebo do diskuse.Poraďte mi jestli napsat o svém trápení nebo ne.Mám Vás ráda :3057:
Užívej si každý den,jako by byl tvůj poslední.
Uživatelský avatar
Bosorka
 
Příspěvky: 75
Registrován: 20. únor 2008, 16:00
Bydliště: Ostrava

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 19. červen 2008, 8:56

Ahoj Iwanko, ahooooj :D
tak jsem ti napsala takový pěkný psaníčko, ale vyrušil mě šéf a já to smazala.
Tak začnu znovu. :1518:
Je to taková pravda, co píšeš, že mě z toho mrazí. :clapclap: Víš, ja jsem dneska v noci moc nespala. Vzbudila jsem se o půl třetí ráno a v hlavě mě lítaly zase myšlenky. :rosa14:
Jak začít znovu věřit v to, že ten nový vztah bude pěkný, bez lží a podvádění a neúcty.
Moc bych si přála, zase někomu důvěřovat, vážit si ho a mít dobrý pocit z toho, že když já bych se rozdala, rozdá se i on pro mě. A ne jen pořád dávat a dávat a čekat a čekat, že to snad bude lepší.
A já taky nejsem žádná hvězda, jasná. :cry: Jsem majetnická, sebevědomí nic moc a ta žárlivost. Bože. Ta mě žere. Já ji chci tak od sebe odhodit a nebýt taková. A tak moc chci. :0304:
Bylo by mi v životě veseleji.
Neměla jsem v tomto moc štěstí. Můj muž hodně střídal partnerky a já to 18 let trpěla. Pak se jednoho dne vytratil a a šel.
A já jsem dneska moc ráda, že mě opustil. Já bych to trpěla do smrti. Teď jsem mnohem spokojenější, ale zase se cítím sama.
Jenom ten strach, že jsou všichni stejný.
Jak to z té mé hlavy vyhnat. Abych začala věřit, že je i dobře na světě. Já to do té půlky života moc ani nezažila.
Když to shrnu, tak těch slz bylo na kýble. A to jak říkám, že je moje dcera, pro mě vymodlená, tak to je doslova, protože jsem zažila i to, že mi zemřel chlapec v sedmi letech . Byl moc nemocný a to taky nebyly zrovna dobré časy.
A tak tu kárku táhnu, táhnu a pořád ještě věřím, že třeba jednou. :suny2:
Ale Iwanko, není nějaká afirmace nebo způsob, jak mám začít věřit, že může být líp. Poraď. :rosa14: Já už bych zase chtěla mít trochu té radosti a šťávy do života.
Je to fakt, co říkáš. jenom chodím do práce a domů. I když teď jsem se polepšila a o víkendech se snažím nebýt doma. Což je úspěch. Protože donedávna jsem jenom ležela a koukala na televizi.

Tak kdyby tebe nebo někoho jiného napadlo něco, jak na sobě zapracovat. Budu moc ráda. Jinak dneska je moc fajn den.
Včera jsem byla u kadeřníka a mám dobrou náladu, protože se cítím dobře. Huráááááá.
Tak se měj moc a moc pěkně a zase příště..... Zdenda. :1258: :idzjuz: :023: :3057:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Iwanka v 18. červen 2008, 11:09

Zdení, ahoooj...
No vidíš, takže sama víš, kde je zakopaný pejsek, jen jsi to musela si srovnat v hlavičce, viď. ;-)
Je skvělý, že máte se svým bývalým mužem hezký vztah. To máš na půl vyhráno, než kdybys ho nenáviděla. :023:

A ta negativní energie - "mečová" a "otáčející se k lásce zády" je u tebe v tomto odstavečku:
"Když se zeptám svýho já, tak až tak toho ženicha zase nechci. Chce ho můj rozum, ale srdíčko je dostrašený a říká, ale co když to bude jako před tím. Jenom slzy, slzy a zase szlzy a strach."

Tam zapracuj na sobě a bude všechno zase OK. Páč láska k tobě fakt chce, to jsem viděla, ale ty ji nechceš pustit... Takže se na ní připrav, odstraň strach a nemusíš být už sama a bude veseloooo, hooo, hooo.... :1258:

A Evička, tvá dcerka? Určitě je to moc milá dívka a má pravdu - neměla bys být už sama. Už je to moc dlouho a nastal čas příjemné změny. :hug:
Zatím papa a měj se moc fajn.

P.S. máš štěstí že nezdrhneš... ;-) paaa
"Nic v našem životě není opravdu jisté, naučme se proto včas zacházet s nejistotou..."
Uživatelský avatar
Iwanka
 
Příspěvky: 400
Registrován: 28. červen 2007, 12:50

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 18. červen 2008, 9:36

Ahoj Iwanko, :D
děkuji ti z celého srdce. Jak za uvítání, tak za to, co jsi mi napsala. :P Jako by jsi mě znala. No to jsem celá já. Ale co jsi mě dostala, že se s tím minulým trápením stále mydlím. :cry: Bože, já si tak říkám, jak jsem nad věcí, že se s bývalým manželem bavíme i jeho rodiče navštěvuji s dcerou a máme pěkný vztah. :!: Snad lepší, než před rozvodem. A taky jsem si říkala, že už jsou to 4 roky, co jsem rozvedená, tak že mám jasno. A asi to tak úplně nebude. No není. :cry: Když se zeptám svýho já, tak až tak toho ženicha zase nechci. Chce ho můj rozum, ale srdíčko je dostrašený a říká, ale co když to bude jako před tím. Jenom slzy, slzy a zase szlzy a strach. A tam je ten zakopanej pes. :0304: Já někoho chci, ale fakt se bojím. To jsem ale šiša,co???
Evka, jako moje dcera, je moc fajn holka a já říkám, že to jediný se mi v životě povedlo. Ta mě to všechno vynahrazuje, ale je moc daleko a už má svůj život. A vím, že by byla raději, kdybych i já nebyla sama.
Tak nic. No já na tom začnu znovu vyšívat. Je fakt, že smutná být nemusím. Mám všechno, co jsem chtěla.
Ale bříško pořád sevřený strachem.
Tak ti moc, moc děkuji a já se budu víc snažit. Už to musím zlomit. :D Doprdele. :idzjuz: Přece mě to nemůže donekonečna lomit,že???? :suny2:
Tak ještě jednou děkuji, přeji vše jen nejlepší a neboj, nezdrhnu. Zdenda. :papapa: :rosa14: :023:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Iwanka v 17. červen 2008, 19:45

Ahoj Zdeničko, vítám tě u nás srdíčkově... :3057:
Z písmenek je poznat, že jsi velmi milá a hodná osůbka, ale s bolavým srdíčkem, které ještě není uzdravené... Já vím, že víš, že láska uzdravuje a tak po ní moc toužíš, jenže.... je moc důležité, aby se také člověk sám měl rád.
Vytahla jsem kartu s otázkou, co děláš špatně, že nemůžeš najít lásku. Vlíš co jsem ti vytahla? 3 Mečů.
Ta znamená: zlomené srdíčko, zablokovaný proces uzdravení, lpění na staré bolesti, nezpracovaný žal...
Je to tak?
To smutné a špatné, co se ti doposud stalo nesmíš brát s bolestí, i když vím, zprvu to bolí. Ale ... čas vše zahojí a před tebou se otevírá nový život.
Jen vím, strach a mnoho otázek se do tebe vkrádají... Je to normální. Ale nesmíš se tomu podávat a musíš se snažit to ze sebe definitivně vymítit. A jak? Tím, že vše, co se ti doposud stalo, přijmeš a nebudeš nic odsuzovat, ale budeš se snažit to celé pochopit.
Pamatuj, že nikdo nikomu nepatříme, tudíž nepatří nám na stálo ani partner. S lidmi se setkáváme, rozcházíme, prostě je to koloběh života a není tu nic, co by bylo bez pohybu... snad jen smrt - ta jediná už není ničím - i když je to vlastně jen změna - přechod do jiné dimenze, do jiných vibrací energie.... ale pro nás lidi - je němá, nicotná, prázdná, strnulá....
Tím ti chci říct, aby ses snažila žít život každý den, jak nejlépe dovedeš, i když chvilku budeš se v něm pohybovat sama - bez pohlazení a něžných dotyků... Ale vše má své určité kouzlo i samota, a ty si můžeš říct, že nejsi na vše sama a máš kolem sebe mnoho pokladů - v podobě přátel, v podbě svých blízkých, v podobě zdraví ale i sluníčka, které tě zahřeje... Jsi v podstatě velmi šťastná a vím, že si to uvědomuješ... Proto děkuj za štěstíčko, děkuj za novou příležitost a neboj se budoucnosti, i když se ti teď zdá neznámá, hluboká a nevíš co se tam kdesi skrývá...

Ty píšeš, že ses začala zajímat o duchovno - no vidíš, tvá bolest tě k němu zavedla... A neboj, já též si kolikrát říkám, že duchovní cesta je strašně těžká a mám sto chutí se vším praštit a vrátit se zase na "zem"... Jenže, když ono to už nejde opustit, protože už něco víš a tak ti to šrotuje v hlavě a hledáš a hledáš a hledáš..., protože chceš moooc vše vyřešit a najít lék na štěstí - pro všechny....

Ale jak tak kráčíš po této cestě, pak najednou zjistíš, že zaručený lék na štěstí prostě není. Protože štěstí si tvoří každý sám a každý sám má představu o štěstí jinou, protože každý je jedinečná bytost s darem od Boha- tvořit si život takový, jaký chce mít... Protože aby něco vzniklo ve fyzickém světě, musí se to nejdříve zrodit v naší mysli... Takže klíčem k vrátkům toho pokakaného Štěstí je: naučit se ovládat svou mysl, své myšlenky, ... protože jen láskyplné myšlenky v našich chlavičkách nám vytvoří příjemnou budoucnost. Však myšlenky strachu, zoufalství , bolesti, sebelítosti.... co nám asi tak můžou vytvořit?????
Život je přesně takový, co si o něm myslíme - mnohonásobně jsem se přesvědčila, jak pravdivá je tato věta...

A další otázka pro tebe: Co bys měla udělat, abys lásku našla? - 8 Pohárů - opět to mluví za vše - opusti minulost, uzdrav jí v sobě, pochop jí, neodsuzuj jí, nevyčítej si jí.... Byly to léta tvého růstu, tvého učení, tvé práce na sobě - byla to jen škola pro tvé zmoudření.
Jistě znáš větičku: "Co tě nezabije, to tě posílí." - podívej se na to, v čem jsi se zdokonalila díky zažité bolesti v minulosti, co jsi na sobě objevila za klady, co jsi na sobě odstranila za zápory.... Podívej se na sebe nezúčasněným zrakem... Jsi skvělá a dokonalá bytost... Cítíš se tak?
Měj se ráda, dej si pevný směr do dalšího života, namaluj si v mysli svou budoucnost - jakou ji chceš mít? Máš už představu o tvém budoucím muži? Jaký by měl být? Věříš, že si zasloužíš lásku? Cítíš se na ní opravdu připravená? ...
Vidíš, je spoustu otázek - hraj si s nimi a odpovídej sama sobě upřímně, tak se dopátráš, proč ti tvůj andělíček strážníček ještě "nepřihrál" lásku do cesty...
A co jsem tak koukala, tak štěstí a láska by k tobě chtěly :woblokach:, ale ty sama to bojkotuješ a bráníš se... Nevrhla jsi se náhodou moc do nějaké práce? Nepřepínáš se????

Takže Zdení, popřemýšlej a pokus se ve svém očekávání další budoucnosti kapku něco pozměnit. Uvidíš, že to co hledáš, nakonec najdeš. Tak žádné strachy.... ;-)
Zatím papa a držím ti palečky. :rosa14:

P.S. a ne abys nám zdrhla, občas napiš jak se vede.... :idzjuz: :rosa14:
"Nic v našem životě není opravdu jisté, naučme se proto včas zacházet s nejistotou..."
Uživatelský avatar
Iwanka
 
Příspěvky: 400
Registrován: 28. červen 2007, 12:50

Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 17. červen 2008, 10:41

Jsem člověk z gruntu optimistický. :D Moje znamení střelce má bavit lidi a rozveselovat. O to se snažím plnou měrou. Vždycky jsem měla radost z maličkostí a byla jsem ráda na světě. :suny2: Teď se o to snažím moc, ale nějak mi to nejde. Jsem rozvedená, dcera mi odešla studovat mimo domov a tak jsem zůstala nějak sama. :cry: Aktivit mám hodně a dobrých lidiček kolem taky, ale asi dělám něco blbě, protože si moc a moc přeji někoho s kým bych byla tak nějak blíž, ale on pořád nějak nepřichází. :smil68:
Asi moc tlačím na pilu a tak si říkám, kašlu na to, ono to přijde, když to budu nejmíň čekat. Je mi z toho ale nějak smutno. A moc bych si přála být zase sama sebou. Někam mi to moje já utíká.
A upřimně říkám, že od té doby, co se více zajímám o duchovno, tak se mi zdá život těžší. Moc přemýšlím a nevím jestli je to tak dobře. Ale nechci být neupřimná, mám svýho andělíčka ráda, ale už by mně mohl :lol: trošku nakopnout. Nebo co??? :lol: Tak mi poraďte, co dělám špatně?? :3057: :papapa: :rosa14:
Jsem narozena 12.12.1959. To je číslo, co?? :prezent:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Předchozí

Zpět na Povídání o životě a lásce

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron