Co to je láska?

Pojďte si popovídat o životě a lásce... Svěřené trápení - půl trápení. :-)

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Iwanka v 24. červen 2008, 8:45

Ahojky zlatíčka. :rosa14:
Zdeničko, i já tobě přeji ke včerejšímu svátku vše nej. Jsem včera už nestihla napísat.
Mám radost, že jsi nalezla v sobě více sebedůvěry k životu i k tomu štěstíčku a lásce... ;-)
Tak se drž a nepolevuj. :023: A budu se těšit až napíšeš tu skvělou novinu o lásce... :hug:

Ještě se omlouvám tobě Bosorko, že jsem nereagovala na tvé zvolání. Já si tě stále nechávala na konec, až jsem ti nestihla vůbec odepsat. Takže - písni, co se děje (i na meil), ok? Mám pocit, že nějaký generační problém v rodině?
A jinak, co ty příběhy? Též by ses mohla podělit, až na to budeš mít někdy náladu a psavou. :1518: Děkujeme.
Tak se drž zatím a měj se moc a moc hezky.

A i vás ostatní zdravím srdíčkově, mějte se kouzelně a kytičkově. :suny2:
"Nic v našem životě není opravdu jisté, naučme se proto včas zacházet s nejistotou..."
Uživatelský avatar
Iwanka
 
Příspěvky: 400
Registrován: 28. červen 2007, 12:50

Advertising program
Reklama
 

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 24. červen 2008, 7:34

Ahoj Hani,
děkuji za blahopřání. Představ si, že jsem na kole nebyla. Nakonec jsem vyrazila zaplavat.
Kamarádka mi říkala, že nemá odvahu vylézt v plavkách, ale to já neřeším. Myslím na to, aby bylo dobře mě.
Je jedno jestli mám nějaký kilo navíc nebo ne. Hlavně zdraví, ne????
A v noci jsem spala jako Baryk. Tak ti přeji taky hezký den. Pa. :papapa: :1518: :suny2: :rosa14: :idzjuz:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 24. červen 2008, 7:08

Ahoj Sibilo,
ani bys nevěřila, jak se mi ten tvůj obrázek vryl do hlavy. Pořád vidím to srdíčko se zámkem a buším do něho kladívkem, aby ten řetěz spadl dolů. Jo,jo, máš pravdu holka zlatá, takovou pravdu. No bojuju, bojuju.
Sama nebudu. :0304: Vím jak ten čas letí, ale já ještě chviličku počkám. Věřím, že se všechno obrátí a já zase budu hodně šťastná a budu mít radost ze všeho kolem. :suny2:
Huráááááááááá. Moc ti děkuji. I já tobě přeji, aby se ti dařilo všechno na co jen sáhneš a aby jsi měla kolem sebe samé dobré dušičky. :rosa14:
Měj se moc pěkně a hezký den. Zdenka. :idzjuz: :papapa: :suny2:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 24. červen 2008, 6:59

Ahoj Sedmikrásko,
děkuji ti za povzbuzení. Já sama se taky divím, že jsem si tak dlouho nechala líbit takové ponižování a trápení s chlapem, který za to nestál Dneska to vím. Tehdy jsem si to nedovedla představit. byl to strach z toho, že sama nic nezvládnu a jak to bude dál. Takže to, že nakonec on opustil mě, bylo pro mě vysvobození. Dneska to vím, vím i jiné věci, které jsem si uvědomila.
Jedna věc je taky hodně důležitá, že jsem žila jenom pro manžela a neviděla, že mám i dceru.
Já se o ni starala, to ano, ale nějak víc jsem se citově upínala na manžela a Evku neviděla jako dneska. A ona mi to říká taky. Že je teď ráda, že má maminku.
Hodně nás to sblížilo a hodněkrát jsme si říkaly, jak je nám dobře, že jsme samy.
Teď ale studuje mimo domov a je to pěkný kus cesty, takže jsem taková sama. Ale máš pravdu s tím, že člověk musí myslet víc na sebe, na to aby i jemu bylo dobře. tak jezdím s mojí kamarádkou ze školy na kole.
Jezdíme i s jejími dětmi a se sestrou a musím říct, že jsem ráda zase na světě. nemyslím na blbosti, protože mám pořád o čem brebentit s nima. Pejska jsem si taky přemýšlela koupit, ale jsem v práci tak nějak podle potřeby a byl by chudák víc sám. Tak možná až s tím novým ženichem.
Jo on přijde, já to vím, ale až to budu nejmíň čekat. tak jak to říkáš. Jenom musím ještě moc uklízet v tom mým tělesným bytečku. Ale já to zvládnu. Určitě. A počkej. Jednou ti tady budu zase psát, jak už ho mám. Moc ti děkuji za psaníčko a držím pěstičky i tobě. Ať ti vychází vše, co si jen pomyslíš. :3057: :suny2: :idzjuz: :023: :rosa14: :1518:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 24. červen 2008, 6:32

Jééé, ahoooj Bosorko. Teď jsem ti odepsala.
Moc děkuji za blahopřáníčko. Byla jsem ráda, že si na mě hodně lidiček vzpomnělo. Sice ten svátek zase až tak neslavíme, ale volala mi i moje kmotřenka, což mě potěšilo, protože bydlí až ve Valticích a tak často se nevidíme. Tak jsem měla radost.
Jinak si přečti na svém mailíku odpověď. Včera jsem psala jenom chviličku, vypli nám elektřinu. Tak si jdu dneska počíst, co jste napsaly, holky. Pa,pa. :idzjuz: :1258: :papapa: :suny2:
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Bosorka v 23. červen 2008, 12:25

Ahoj Zdeničko,já tvůj email dostala a odpověděla ti na něj 20.6.Přímo na tvůj email.Jestli tak mi napiš znova tvůj email a já ti to přepošlu tu moji odpověď.Jinak vše nej k svátku. :koniczinka: :prezent: Lkwiatek:
Užívej si každý den,jako by byl tvůj poslední.
Uživatelský avatar
Bosorka
 
Příspěvky: 75
Registrován: 20. únor 2008, 16:00
Bydliště: Ostrava

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Hančí v 23. červen 2008, 11:49

Ahoj Zdeničko,
já ti přeji - a určitě ne jen za sebe ale za nás za všechny - všechno nejlepší k dnešnímu svátku.
A užij si to dneska na kole. Hančí
Uživatelský avatar
Hančí
 
Příspěvky: 208
Registrován: 09. červenec 2007, 17:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod zdenička v 23. červen 2008, 11:04

Ahoj Holčičky,
no to jste mi udělaly velikananánskou radost. Iwanko neboooj. Jsem tady. Já totiž nemám doma počítač.
Evula si ho vzala s sebou do školy a tak musím čekat na pondělí, ale myslela jsem na vás a těšila jsem se, co mi napíšete.
Bosorce jsem psala na mailíka osobně, ale asi ji to nepřišlo. Zatím se mi neozvala. Možná jsem to udělala blbě.
Já jsem tak ráda, že to slyším od vás všech zrovna tak, jak to cítím i já.
Vím, že ve vztahu dělají oba dva chyby. Jsem si jich vědoma i já. A pravda je, že jsem dneska ráda, že mě manžel opustil. Udělal mi službu. Já jsem moc ráda, že už se nemusím s ním trápit.
A tak jsem byla na kole s dvěma kamarádkami . A víte co jsem si říkala, otvírám se lásce. Vždyť je přece tak krásně na světě. A těch hezkejch a hodnejch chlapů. Jéééje....
A to byste koukaly, jaký to dělá zázraky. Člověk začíná vydávat pozitivní energii a chlapi za vámi najednou točí. No zase mi bylo po dlouhý době bezva.Moc fajn. A taky jsem se tak cítila.
Já na ty všechny rady, co mi tady píšete taky myslím. Já jsem si uvědomila strašně moc věcí a některý si určitě ještě uvědomím, ale řeknu vám, že je to moc prima pocit, když mě tak někdo podrží.
Dneska mi je jenom líto mé dcery. Jsem ji nevybrala zrovna dobrého tátu. Takže to, čím trápil mě, tak teď dostává moje dcera. Nezájem, nezodpovědnost a chová se k ní, jako k cizímu človíčku.
To je mi líto. Jinak je mi zcela tento člověk fuk. A je mi ho na jednu stranu líto, že je takovej, jakej je.
A tak si říkám, jak to bude fajn, až přijde ten pravej. Sice zase s chybama, ale ty mám taky, ale v celku aspoň trochu normální.
Chtěla bych zažít klidnej vztah, jako má většina normálních ženských. Hlavně beze strachu.
Tak na vás myslím a zase napište něco o sobě. A kdepak je Bosorka. zatím se neozvala. Třeba běhá
někde po doktorech. Myslím na tebe Bosorko. Honem se uzdrav a napiš.
Dneska pojedu na kole. Mělo pršet a zatím se to drží, tak uvidíme. mějte se a zatím pa,pa. Zdenda.
zdenička
 
Příspěvky: 192
Registrován: 16. červen 2008, 10:54

Re: Co to je láska?

Příspěvekod sibila v 21. červen 2008, 8:04

Ahoj všichni díky za přivítání :3057: :3057:
Moji zlatí jak se tak dívám-tak jak se zapojíte do jedné debaty,tak ti druzí jdou stranou,ale vidím že i Bosorka potřebuje pomoci a nikdo tomu nevěnuje pozornost.Tak-že:
Zdravím Bosorko :rosa14: :rosa14:
Máš-li problém napiš ho zde určitě se najde východisko a dobrá rada -jak na to.Myslím,že každý z tohohle fóra přispěje svou troškou do mlýna,aby ti poradil a třeba i nasměroval na správnou cestu-aby bylo líp.I když nikdy není tak zle-aby nemohlo být hůř(jak píše vždy Hančí a Dick)A máš-li zkušenosti s vyvoláváním duchů,tak sem s nimi,každý se rád poučí.Zatím tě mocinky pozdravuji a vás všechny zde také.Přeji všem krásný prosluněný víkend......Sibila

004.gif
004.gif (59.04 KiB) Zobrazeno 9233 krát
Uživatelský avatar
sibila
 
Příspěvky: 268
Registrován: 09. červenec 2007, 16:49

Re: Co to je láska?

Příspěvekod Iwanka v 20. červen 2008, 18:44

Ahoj holky, ahoj Zdení... :rosa14:
Se tedy pokusím ti nějak pomoci, uvidíme... :iconwink:

Víš, též sama vím, jak těžký je zničit zažitý několikaletý negativní zvyk a vyčistit negativní energii v něčem, co vzniklo, protože jsem to nechtěla v tu dobu vidět takové, jaké to doopravdy bylo, nebo jsem byla neznalá věci…. A taky vím, že to může trvat i léta, než člověk pochopí a poskládá všechny souvislosti – ty částečky puzzle, které nám mají ukázat ucelený obraz, abychom pochopili…. Ale naučila jsem se ve svém životě postupně tomu, abych v jakémkoli problému byla k sobě upřímná a nic si nenalhávala... Ptám se, co mi chce ta která situace říct o mně samotné, co mi chce ukázat – kde mám slabá místa ve své v povaze, co si nechci přiznat, co nechci na sobě vidět, na co tlačím, co mi bolí a proč mi to bolí?…
Už neřeším tolik toho druhého, kdo ublížil, ale prostě sebe, páč opravdu – druhý člověk, je jen naše nastavené zrcadlo. A uvidíme se v něm v plné „kráse“, když dokážeme přijmout právě ty části nás samotných, které před sebou skrýváme, protože si myslíme o nich, že jsou špatné a nemáme je rádi a točí nás...

No, a pak se snažím s tím něco dělat a pokud to jde, tak i bolest i to špatné nějak přijmout – vědomě, nezašlapávat to někam do hloubi duše. Protože když to zašlapu, budu na tom jednou ještě hůř. A taky když si budu v bolesti hovět, když budu na ni stále myslet, stále si negativní situace omílat dokola, jak gramofon a ptát se proč se to děje či dělo právě mně, když si to vůbec nezasloužím??… Litovat se....
Tak, o tomhle všem dnes už vím, že je k ničemu a jen ten problém nafukuje do neskutečných rozměrů, někdy až takových, že z toho člověk fyzicky onemocní.

Myslím, že toto všechno skoro každý víme, ale někdy raději nevidíme a pokaždé prostě nejde se řídit těmi správnými zákony a „předpisy“ na zdravý a spokojený život. Je ale velice důležité, i když selžeme, abychom si nic nevyčítali. Protože všichni jsme chybující bytosti, kteří se učí jak být lepšími, laskavějšími, chápajícími sebe i druhé a právě i bezpodmínečně milujícími veškeré události i lidi v našem životě, ať jsou už všelijaké – šťastné i bolestivé, dobří i zlí…

Takže ty ses dostala do fáze, kdy chceš se životem něco dělat. Už tě nebaví takhle žít dál, ale chceš zas být tou veselou, šťastnou a milovanou ženou. Bohužel, žila jsi skoro dvě desítky let v bolesti, trápení, ponižování a zkrátka ve spoustě negativních událostech, že už jen matně si vzpomínáš, jaké to vůbec je být šťastná. Navíc, ztráta syna byla jistě ranou, která je vlastně tou nejtěžší zkouškou pro člověka. Protože v tom je hrozná bolest a spoustu nevysvětlených otázek a spoustu nenávisti vůči celému světu.
A snad právě proto, kvůli ztrátě tvého syna, jsi dokázala 18 let žít vedle člověka, který tě podváděl. Protože se ti to nezdálo, až tak hrozné oproti tomu, co jsi zažila jako matka. A také možná jsi mu dávala vinu, za to co se stalo, nebo i sama sobě... To víš jen ty, jak to bylo...
A tolik ses bála odejít od něj, protože srdíčko jsi měla rozervané bolestí a nebylo na to prostě sil. Až dnes, se pomaloučku zotavuješ a začala jsi hledat nějaký návod a odpovědi na spoustu otázek. Ty odpovědi postupně najdeš, když je budeš hledat - tvůj příběh dostane ucelený obraz - pochopíš, proč se tak stalo, pochopíš i to, proč jsi bez lásky...., ale já to nebudu, kdo ti na vše odpovdí, můžu jen přispět pár střípky. To ostatní najdeš, postupně - přijde to tak jak má a jak ty budeš připravena...

Takže rada první:
netrap se kvůli tomu, že než jsi nasbírala síly, trvalo tak dlouho – pamatuj, že čas je relativní, a co znamená vlastně slovo dlouho či 18 let?? A taky si nevyčítej, že bys to klidně snášela dál, kdyby on neodešel. V tomto bodě si uvědom, že tvůj bývalý ti udělal vlastně laskavost, když odešel, protože ti dal konečně možnost, přestat se trápit a začít znovu žít. Takže si myslím, že i když to bolelo – těch 18 let ti něco dalo, a jemu taky. Mnoho jste se oba naučili – každý svým způsobem… A v této fázi buď k sobě upřímná:
na rozpadu manželství nebo soužití mají VŽDY vinu oba. Nikdy to není jen jeden. To mi věř. V tomhle se na sebe musíš umět zpříma podívat. I kdyby byla jen "chyba" v tom, že sis ho špatně vybrala, že špatných důvodů, a on ty sklony k záletům měl od začátku a ty sis myslela, že ho svou láskou přetvoříš k obrazu svému... Však dnes už víš, že druhého změnit nelze, když on sám nechce - to je skutečnost, a proto nemá cenu si cokoli nalhávat. Člověk by měl milovat druhého od začátku, takového jaký je - bez malování si růžových obrázků s kytičkama... Pak se vyhne zklamání a bolesti...

Další rada:
Nauč se mít samu sebe ráda – každý den ráno, když vstáváš a půjdeš se mýt, nebo třeba až pak, než odcházíš do práce – pochval samu sebe – přes zrcadlo, nebo i jen tak v duchu. Řekni si pár milých slov, řekni si, že se máš ráda – takovou jaká jsi…. Vím, že to pokaždé nejde, ale prostě to jen zkus, pokus se krůček po krůčku měnit každý den své zvyky, svá očekávání a přeprogramuj si v mysli svou starou „gramofonovou desku“, která ti je dnes už k ničemu a jen ti ubližuje…
Snaž se tak, jako když se učí malé dítě chodit. I ono občas padne, ale nevzdává to při prvním neúspěchu, je to tak? To by pak nikdy nechodilo…

A pamatuj vždy na to, při této přeměně – že jsi žila 18 let v „hnoji“, když to tak napíšu. A než ho ze sebe „vykydáš“ bude nějaký čas trvat. Může to trvat půl roku, může to trvat rok. Ale co je jeden rok snažení se a čištění se od negativních věcí oproti těm 18 letům! Je to tak? Rok uběhne jak voda. Já vím, že by ses chtěla zítra probudit do nového,šťastného života – a to špatné, aby bylo definitivně vymazáno. Já bych to chtěla kolikrát též a každý na tomto světě... Ale takhle to bohužel nejde, žádný kouzelný proutek neexistuje a my se pořád musíme snažit – každý den, každou hodinu, každou minutu. Protože jen přítomnost ti tvoří budoucnost. Proto je tolik důležité, to stále omílané dokola – MÍT BEZPODMÍNEČNĚ ZPRACOVANOU A UZAVŘENOU MINULOST – nevracet se k ní – odpustit si sobě i všem a všemu, co nám ublížilo a způsobilo bolest… Tím si totiž „nepřetaháváme“ ty špatné věci do budoucna a nemusíme je už zažívat. Takže prostě toto, co jsem ti popsala nějak zkus aplikovat do svého života. OK? A nejen ty, ale píši to všeobecně, třeba i pro ty, kdo se trápí a neví jak dál a přečtou si to... :iconwink:

A ještě velmi dobrá technika na čištění minulosti je – popsat vše, co tě bolí, na papír – jak bys to znovu zažila. Znovu se všemi bolestmi – prostě všechno ze sebe dostat – a pak to spálit, s představou, že se toho navždy a definitivně zbavuješ. Psaní je prostě fakt skvělá terapie a kus balvanu ti ze srdce opravdu spadne – to víme všichni, co rádi píšeme, že juuu holky. ;-)
No a pak existují ještě nějaké odblokovávací techniky. S tím bych ti též pak časem třeba taky pomohla a napsala bych ti k tomu více do meilu.
A pokud tě oslovují mantry – pak si nějakou vyber a já ti jí pošlu celou. Já je třeba poslouchám i teď, když ti píšu... asi proto je to dnes tak dlouhý... :hmmmmmm: :1518:

Zkrátka uzdravit srdíčko, je těžký úkol, ale dá se to zvládnout, když člověk chce a bude se snažit. Jako všechno v těch našich pokakaných životech…
Tak se drž a ať ti to jde jako po máslíčku – hladce, lehce, jednoduše… Zatím papa, drž se, buď silná a nevzdávej se!

Jinak zdravím i vás holky ostatní, napíšu ještě každému. Ale jestli to stihnu ještě dnes? Uvidím. Zatím se mějte sluníčkově a i vy ostatní, kteří jen nahlížíte. Páá a krásný víkend. :suny2: :koniczinka:

P.S.: až teď, jsem přečetla odpověď od Sedmikrásky, - takže Zdení, vidíš, takhle nějak to funguje – snažit se změnit přístup k životu, nepoddávat se smutku, najít přátele, kteří tě nenechají samotnou trčet doma a prostě začít zas žít, mít se ráda, dopřávat si milé věci a ono to přijde, i když to trvalo rok, viď, Sedmikrásko… :iconwink:
A Sibilka ti radí – věř, že ne všichni chlapi jsou stejní. Štěstíčko tě chce, tak mu otevři náruč, ok?…
Takže doufám, že tyto odpovědi budou přínosem i pro další lidičky, co se trápí bez lásky a pohlazení s bolavým srdíčkem někde v koutku.
Tak zatím papa zlatíčka a díky, že tu jste… :prezent: Lkwiatek:
"Nic v našem životě není opravdu jisté, naučme se proto včas zacházet s nejistotou..."
Uživatelský avatar
Iwanka
 
Příspěvky: 400
Registrován: 28. červen 2007, 12:50

PředchozíDalší

Zpět na Povídání o životě a lásce

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron