A co dál?

Pojďte si popovídat o životě a lásce... Svěřené trápení - půl trápení. :-)

A co dál?

Příspěvekod Barcaa v 26. prosinec 2009, 21:20

Nakujuju sem, ale až dneska jsem našla odvahu, registrovala se a založila tohle téma.
Je to 15 let, co zemřela moje maminka, jsou to 2 roky, co zemřel můj tatínek, 2 měsíce co umřela moje babička a hlavně měsíc a půl od doby, kdy zemřel náš syn ve 40+5 týdnu těhotenství. To těhotenství bylo nečekané, překvapující, ale chtěné. Jenže - celou dobu jsem měla pocit, že je něco špatně. Všechny kontroly u dr. byli v pořádku, všechny testy, všechny UTZ, monitory, ale já i tak měla ten neodbytný pocit, že prostě žádné miminko nebude. Nekupovala jsem výbavičku, kočárek a oblečení jsem kupovala jen proto, že by se to asi mělo... Poslední týden těhotenství jsem nechtěla s nikým mluvit, nechtěla jsem mluvit o miminku, když se někdo ptal, měla jsem sto chutí mu říct, že žádné miminko nebude. Byla to předtucha? Asi ano, poznala jsem u svých rodičů i u babičky, že odešli na druhý břeh. A zpětně mi všechny nápovědy, všechny naťuknutí zapadají do sebe jako mozaika. Vím musím se s tím nějak vyrovnat a jít dál, ale jak?
Věřím (v Boha si ne) v cosi mezi nebem a zemí, věřím, že každý máme nějaký svůj osud i anděla strážného. Ale nevím, proč zrovna já si musím projít svým soukromým peklem. A taky nevím, proč zrovna já mám předtuchy a hlavně nevím, co s tím a jak s tím pracovat.
Barcaa
 
Příspěvky: 19
Registrován: 26. prosinec 2009, 21:10

Advertising program
Reklama
 

Předchozí

Zpět na Povídání o životě a lásce

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron