Dobrá rada nad zlato

Pojďte si popovídat o životě a lásce... Svěřené trápení - půl trápení. :-)

Re: Dobrá rada nad zlato

Příspěvekod edulinka v 27. květen 2009, 20:53

Moc děkuji jednak za Váš čas, který jste mě dala, tím že jste mě napsala pár milých rad a vašich zkušeností a pak Vám děkuji za ty Vaše rady.
Mě je 36 let a mám dvě dětičky 13 a 3 roky, ke kterým zrovna jednoduchá cesta nebyla a vždycky jsem měla pocit, že jsou to takoví malí andílci, které ke mě přišli z nebe. Ale proč to píšu. Aniž bych si to někdy uvědomovala, tak obě děti mají u svých hlaviček pověšeného malého keramického andílka. Ta starší Štěpánka už řadu let dostává k vánocům andílka, které pak věšíme na chalupě na trám a už jich tam má pěknou řádku a doma mám spoustu let zarámovány andílky kdysi z nějakého kalendáře a mám těch obrázků celou stěnu. Letos o vánocích moje malá neteř dostala andělské karty a já jsem si s nima zrovna o tom Štědrém dnu, kdy u nás byly Vánoce úplně jiné a nové než předešlé roky, hodně vyhrála a tak jsem neodolala a už v lednu jsem měla doma svoje. Pak mě to náhodou přivedlo až na tyto stránky a musim říct, že když si tady vykládám karty, tak mě to hodně vychází a pomáhá mě to. Je to taková berlička a když člověk věří myšlenkám, které jsou pozitivní, které učí, abych se nad sebou zamyslela, tak to nikdy uškodit nemůže.A musim říct, že je i hodně poučné i to když jsem si tu pročítala nějaké podobné příběhy mému a nebo i to nač se lidé ptají při věštění. A je to i tam hodně psáno hlavně pro ženy, že je to o trpělivosti a o netlačení na pilu. Což je pro mě velké ponaučení.Tak když člověk hledá radu, tak si jí tady nebo alespoň já jsem si jí tady našla, když mě zrovna nebylo dvakrát dobře na dušičce.
To že někde je to srdíčko, které patří k tomu mému - to vím.Nevím, jak je to možné, že to vím s takovou jistotou, ale asi je to to co se říká,,Věř a víra Tvá tě vyléčí,,. Jen jsem asi netrpělivá a asi si nejsem mallillinkato jistá, jestli to poznám, až ten pravý do mého života vztoupí.Ale asi i to se pozná, ale nevím??.
ještě jednou děkuji za vaše slova, která si mě našla a děkuji i za Váš čas, který teď věnujete mému psaní.
Přeji Vám i Vašim synům krásné slunečné dny bez mráčků.
Edulinka :smil68:
edulinka
 
Příspěvky: 3
Registrován: 18. květen 2009, 21:09

Advertising program
Reklama
 

Re: Dobrá rada nad zlato

Příspěvekod babrle v 25. květen 2009, 22:40

Nevím kolik ti je let,ale snad ti nebude vadit mé oslovení milá děvenko.Dovedu se vcítit ve tvé pocity,tak už to někdy bývá,že se ptáš ,proč já a proč nemám nikoho.Veř ,že takových jako ty je spousta,nejen žen ,ale i mužů.Jo děvenko,život není žádna legrace.Mám syny a ti také stále nacházejí a strácejí a já se ptám ,proč nemohou najít normální hodnou ženu,která chce obyčejný život a lásku.Nevzdávej to,pros andílky dál,aby ti poslali do života ty správne lidi.Ty si to můžeš zkoušet sama,ale mi chlapi nato moc nejsou a tak lobují zaně. :1518: No někdy už mám toho taky plné kecky ,ale stále doufám,že jednou ,se nějaká milá dívenka najde.Takže vydrž,možná ,že proto,že jsi se zklamala ,se bojíš své srdíčko otevřít dokořán a hlavně nehledáš ,to stéjně otevřené srdce.Víš co říkám hlavně tomu mladšímu,hele zvední tu palici a koukej kolem sebe a koukej spříma do oči,protože oči jsou okénka duše.Držím ti palečky a nepřestávej doufat,někdy je to z partnerem zlé(mi to povídej přes třicet let)ale samota ,je možná ještě horší.Cítíš to správně,nepřestávej hledet,tam někde určitě je to správne srdíčko. :3057: :3057: :suny2:
babrle
 
Příspěvky: 299
Registrován: 06. červen 2008, 18:36

Dobrá rada nad zlato

Příspěvekod edulinka v 25. květen 2009, 20:41

Prosím kdo mě dokáže poradit a možná mě i povzbudit a nebo předat svoje vlastní zkušenosti,tak mě velmi velmi potěšíte a pomůžete :oops:
Velmi zkráceně. Od vánoc si hraju tady i doma s andělskýma kartama.Hodně mě to pomáhá a dodává sílu a i víru a hlavně se díky tomu měním i k lepšímu. Není to jen můj pocit, ale i ohlasy z okolí.
V dnešní den jsem v rozvodovém řízení. 2roky jsem se dělila o manžela s jinou ženou(možná nepochopitelné, ale vše muselo uzrát).Rok trval vztah s mým kamarádem, který byl spíše o náruči a mém čekání a hodně smutku, který se občas vyměnil za pár chvilek štěstí - vzájemného(těžko pochopitelné i pro psychology).Ale můj příběh je hodně vleklý a dlouhý.Od ledna nejsem sama, buď si s někým píšu nebo někoho krátce okouzlím, ale po 14 dnech to končí stejně.Buď lžou nebo nemají na mě čas a ani tolik času, aby mě napsali, už se s Tebou nechci kontaktovat.Jak rychlí začátek tak i konec. Bohužel já tomu vždycky asi hodně uvěřím.
Vím že toužím po blízkém člověku, bráním se tomu s myšlenkama, ale hlava je jak mlejnek a hlavou-i když nechci, tak to běží pořád.I když se tomu bráním pořád mě něco nutí hledat, pořád si říkám je to ON ? Nechci hledat, ale je to silnější a k ničemu. Všechno vím, ale neumím si pomoc.2,5roku jsem bez Lásky, která by patřila jen nám dvěma. A teď když jsem se naposledy v Máji v měsíci Lásky zpálila mě začíná opouštět i víra. Víra, že někdo chce slyšet slova, která když se vysloví jsou pravdivá a upřímná, že někdo chce nejen dávat, ale i dostávat.Touží ještě někdo po rodině, která funguje?Nevím - má na to pro mě někdo odpověď? Co dělam prosím špatně?Děkuji všem Edulinka :smil68:
PS:když to tak teď pročítám, tak ty slůvka jsou tak banální tak snadná, ale přitom mě to trápí a realita pro mě tak snadná není, je nepochopitelná a nevím si s tím rady
edulinka
 
Příspěvky: 3
Registrován: 18. květen 2009, 21:09


Zpět na Povídání o životě a lásce

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron